Hurvínek mezi Přemyslovci
Hurvínek mezi Přemyslovci
Tuto neděli jsme s kamarádkami navštívily D S+H (divadlo Spejbla a Hurvínka) v pražských Dejvicích. Představení se jmenovalo Hurvínek mezi Přemyslovci. Tak pojďme se unést do pohádky.
Začalo to tak, Hurvínek,Mánička, pan Spejbl a paní Kateřina si jedné krásně slunné neděle vyšli po Praze. Byly zrovna na Novotného lávce a rozhodly se, že půjdou do muzea. Ale pan Spejbl si najednou vzpomněl, že má hlad. Tak se rozhodlo. Paní Kateřina a pan Spejbl půjdou do hospody zahnat hlad a Hurvínek s Máničkou půjdou do muzea. A jak se rozhodlo, tak se stalo. Ale předtím než se šlo, paní Kateřina ukázala starou mapu, kdy vládl Přemysl Otakar I. Bylo to velmi podivné, na Petříně nebyla zakreslena petřínská rozhledna a město bylo skoro pusté. Samozřejmě Hurvínek s Máničkou reptali, ale šli.
Byli kousek od vchodu, kde byl středověk. Viděli trůn, noty a dvě flétničky, skříň a truhlu. Hurvínka bolely nohy, a proto si sedl na trůn, na kterém seděl sám král Přemysl Otakar I. Mánička ho varovala "Vždyť se spustí alarm a ke všemu to je trůn krále Přemysla Otakara I." a Hurvínek "No a, až přijde, já ho pustím", a přešel k flétničkám. Chtěl zahrát, ale Mánička ho zarazila "Copak se to smí", "Ale k čemu by sem dávali ty noty. Zahraj si se mnou" a zkusil do flétničky fouknout, ozval se starobylý melodický zvuk. "No tak dobře, zkusím to," řekla Mánička a opatrně pískla do flétničky. Pak zahráli s Hurvínkem dohromady.
Najednou se něco stalo, něco nepopsatelného. Najednou se Hurvínek a Mánička objevili někde jinde než v muzeu. Tekla kousek od nich řeka a přes ní vedla dřevěná lávka. Za řekou se tyčil kopec a na dalším byl hrad který se podobal Pražskému Hradu. První se vzpamatovala Mánička "Hurvínku, tady to přesně vypadá jako na té mapě co nám ukazovala bábinka." "Máš pravdu" a koukali, až si Hurvínek všiml za řekou nějakého chlapce, který se vezl na krávě. A protože ho tato jízda zaujala, utíkal přes lávku, kousek přes pole a už byl u toho chlapce, který jezdí na krávě. Pozdravil ho slovem "Čau!" Hoch se lekl, byl udiven tímto slovem "Já jsem Hurvínek" představil se Hurvínek.
Chlapec se představil také. Tento hoch v divných šatech a bos se představil jako Zrzík. Pracoval u kováře Kašpara. Hurvínek mu skočil do jeho vyprávění "Proč jezdíš na krávě? Proč nejezdíš na skateboardu, kole nebo kolečkových bruslích?" "Jak to mluvíš? Uráčený pán snad radši jezdil by na koni?" Zatím co se Zrzík a Hurvínek dohadovali, Mánička se vzpamatovala a volala "Hurvínku, Hurvínku, kde jsi, kde jsi?" Volala, ale nenalézala odpověď. Pro sebe si Mánička řekla: kluk jeden hroznej, vždycky musí utéct.
Najednou se u Máničky objevil jistý pán na koni a oblečen v dobovém kostýmu, který se dnes nosí na průvodech. Pán v dobovém kostýmu se představil jako panoš Jan z Růže. Dozvěděla se, že Jan z Růže jede na hrad. "To se mi hodí, vzal byste mě na Hradčany? Tam sedí bábinka s panem Spejblem v hospodě a užívají si. Až jim řeknu, co provedl Hurvínek, bude s nimi legrace." A tak Mánička pojede na Hradčany za panem Spejblem a bábinkou. Teď se vrátíme k Hurvínkovi a Zrzíkovi. "Já mám hlad. Dal bych si hamburgera a coca-colu. Kde je McDonald?" Hurvínek dopověděl, zato Zrzík začal "Jak to mluvíš? Snad si nevážíš chleba a vody?" "To já nerad,ale hamburgera bych si dal" zasnil se Hurvínek.
Máničce se zatím něco legračního stalo. Panoš Jan z Růže si všiml Mániččiných brejliček a zakřičel: "Nech ji, ty ohavné zvíře" a začínal Máničce sundávat brejličky (nedivte se to mu, první brýle se v Evropě objevily na konci 13. století). Panoš Jan z Růže přivezl Máničku na hrad a odvedl k švadleně Markétě. Ona se také divila brejličkám až se zeptala "Co dovedou ty,ty brejličky?" ptá se švadlena Markéta."No," začala povídat Mánička a šla k okénku, "třeba vidím, jak se země točí". Všichni, kdo to slyšeli nemohli uvěřit. "To není pravda, jak se kolem sebe ohlédnu, země stojí" povídá švadlena Markéta. "Ne, ne, každé malé dítě ví, že se země točí. Točí se okolo slunce."
Hurvínek mezi tím byl na statku onoho kováře Kašpara, kterému sloužil Zrzík. Zrzík představil Hurvínkovi kováře Kašpara a kovářovi Kašparovi Hurvínka. Zrzík jenom tak mimochodem připomněl, kdyby kovář dovolil Hurvínkovi tuto noc přespat. No,dovolil, ale jen tak tak. Musel dodat "Náš chléb a vodu mít nebude". Hurvínek se nenechal dlouho pobízet a řekl. "Já bych vám taky ten chleba a vodu nejedl. Já bych si dal coca-colu a hamburgera." Kovář Kašpar nerozuměl. Nechápal jak Hurvínek mluví.
Máničku odvedli k princezně Anežce,dceři krále Přemysla Otakara I.(Díky Anežce se postavil anežský klášter). "Zavedli tebe ke mně, protože švadleny povídaly, že těmi svými brej, brej, brejličkami viděla zemi se točiti!" "To je pravda,přece každý malý dítě ví, že se země točí a nevím, proč kolem toho děláte takovej cirkus.A také nechápu, proč se všichni divíte mým brýlím." "Mohla bych tě vzít na svou cestu, pojedu na své zásnuby do Vídně. Mám zásnuby s Friedrichem II." Máš ho aspoň kapánek ráda? Hodně jsem slyšela, že princezny jako ty,si berou šlechtice jenom kvůli titulu." "Máš pravdu, ale když si mě představíš jako hrozně váženou šlechtičku, nepřipadá ti to dobré?" "Milá Máničko, teď k otci pospíším a oznámím mu, by tě mou první průvodkyní učinil.." Hurvínek šel se Zrzíkem jít chytat ryby a pak je prodávat. Na náměstí bylo plno lidí a také se zde děla přehlídka. Vystupovali:žonglér s koulí, vzpěrač, polykač meče a vše hlásil hlasatel. Potom na tom stejném místě, co vystupovali baviči prodával kupec raky. A protože si chtěl Hurvínek ušetřit práci s chytáním sáhl do kádě cizího kupce pro raka, když se nedíval. Jenže co by se nestalo Hurvínkovi. Rak ho kousl a Hurvínek křičel na celé kolo "Au, rak po mně raf." Takže ho kupec viděl. A co by se nestalo, kupec okamžitě volal pro stráže. Stráže přišli a odvedli Hurvínka i Zrzíka. Byli ve vězení a čekali na svůj trest. Trest už konečně měli za sebou, byl to krutý trest. Po chvilce volání je stráže pustili. Chtěli nějak potrestat kováře Kašpara,ale nic je nenapadalo do té doby než se na náměstí objevil oznamovatel královských zpráv. Oznamoval "Dnes večer se koná souboj o první průvodkyni naší princezny Máničky", "A mám to Zrzíku.Pojď sem "řekl Hurvínek a dlouho si šeptali se Zrzíkem.
O něco později byli připraveni na statku kováře. Hurvínek nečekaně se ukryl v sudu, který byl ve stejné místnosti jako pracoval Kašpar. Kašpar naříkal a bědoval, že je Zrzík pryč a musí všechno oddřít sám. Až se ozval Hurvínek "Co jsi to provedl těm dvěma hochům? Oni za tebe si odpykali trest. Za to musíš vystrojit Hurvínka jako rytíře." "No,ale na čem by jel? Koně nemám,ale krávu mám". "Kráva by stačila", potom se rychle Hurvínek překulil na zem a utekl za Zrzíkem. Hned vyšli Zrzík a Hurvínek ke Kašparovi. "Hoši mí zlatí. Pojď sem, musím tě vystrojit jako rytíře." Hurvínek byl za moment rytířem, no jak by se to dalo říct, spíš jako železná plechovka na krávě. Aspoň něco než nic. Přijeli na Pražský Hrad (Hurvínek se Zrzíkem). Stráž se Hurvínkovi smála,ale on udělal dobrou výmluvu. "Pokud vidíte krávu tak se velice mýlíte, to je totiž ušlechtilý exemplář arabského koně. Je tak výjimečný, že kdo vidí krávu, je lhář. Takže jste lháři". "Omluvte nás, vidíme špatně a přeci když se pořádně podíváme, vidíme koně. Prosím neříkejte nikomu o tom ,že jsme viděli krávu". "Máte štěstí" a pustili Hurvínka i Zrzíka dovnitř.
Ve vnitř seděla na trůně Mánička a princezna Anežka. Už skoro začínal souboj. Hurvínek se utká s panošem Janem z Růže. Byl to těžký boj, ale přeci jen Hurvínek vyhrál. Šel k Máničce. Manička ho vyzvala, aby si spolu zahráli na flétničky. Každému samotnému to nešlo a v muzeu, když zahráli spolu, octli se tady. Hurvínek řekl Máničce, aby chvilku počkala. Hurvínek řekl "Zrzíku, jestli ještě něco Kašpar zkusí, skoč do sudu" a oba neudrželi svůj smích. Pak ale Mánička a Hurvínek zahráli a byli v muzeu. To byla úleva. Hned se objevili bábinka a pan Spejbl. Samozřejmě je zkoušeli ,ale kupodivu věděli všechno díky svému dobrodružství.
zdroj: web Zavináč, dětský www časopis - autor: Eva Peterková
Hurvínek
(Adriana Ksandrová, 11. 5. 2011 14:01)